Your research : 95 Results for ամ

Entries' title containing ամ : 4016 Results

Սանդարամետապետ

cf. Սանդարապետ.


Սանդղամատն (տանց)

s.

round, step.


Սառնամած

adj.

surrounded or covered with frost or ice, frozen, ice-bound.


Սառնամանիք (նեաց)

s.

ice;
frost, icy cold;
շնչեն ցրտաշունչ —, sharp and biting winds blow.


Սառնամանուտ

adj.

very cold, icy, freezing.


Սառնանամ (ացայ)

vn.

cf. Պաղիմ.


Սաստկանամ (ացայ)

vn.

to increase in force, in intensity, to be strengthened by, increased, to grow;
to be enraged, very angry;
— մարտին, to become exasperated, to grow most ferocious;
—նայր հրաման թագաւորին, the king's order was pressing.


Սաստկանդամ

adj.

cf. Յաղթանդամ.


Սատակամահ լինիմ

sv.

cf. Սատակամահ մեռանիմ.


Սատակամահ մեռանիմ

vn.

to die a cruel death, to perish miserably.


Սատանայամիտ

adj.

evil-minded, as wicked as the devil, very malicious, diabolical, devilish.


Սատանայանամ (ացայ)

vn.

to become a devil, to be malevolent.


Սատերանամ

vn.

to raise to dignities.


Սարանամ (ացայ)

vn. fig.

to become elevated, to appear high;
to take ill, to be or get angry;
not to deign to.


Սարսռամ (ացայ, ացի)

vn.

to quake, shake, shiver or tremble;
— ի ցրտոյ, to shiver with cold, to quake all over.


Սաւառնանամ

vn.

cf. Սաւառնիմ.


Սգամ (ացայ, ացի)

vn.

to be in, or to wear mourning, to mourn;
to afflict oneself, to be sorrowful, to regret, to be moved, to bewail, to lament, to deplore.


Սեամք (սեմոց)

s.

threshold;
doorpost, jamb.


Սեղանամեծար

adj.

condescending, accepting to sit at another's table.


Սեղանանամ

vn.

to be formed into an altar-table, to become a sacrifice.


Սեղմանամ (ացայ)

vn.

to be contracted, compact, compressed, restricted, to press close, to grow narrower.


Սենեկամուտ

adj.

secluded.


Սեպանամ

vn.

to end in a point, to be steep or pointed.


Սեպատամն

s. mech.

s. mech. catch, tipper, gib's end, stop, tappet.


Սեռանամ

vn.

become genus.


Սերանամ (ացայ)

vn.

cf. Սերիմ.


Սերմանամատոյց

adj.

producing seeds.


Սերմանանամ (ացայ)

vn.

to seed, to run to seed.


Ջրահեղ՞՞՞անդամ

s.

penis.


Ջրամած

adj.

covered with rain clouds.


Ջրամատոյցք

s.

hydroparasts, aquarians ( sectaries ).


Ջրաման

s.

water-pot.


Ջրամարգք (գաց)

s.

marshy meadow;
marsh.


Ջրամբար (աց)

s.

reservoir, tank, cistern.


Ջրամղահոս

s.

conduct, canal.


Ջրանամ (ացայ)

vn.

to become aqueous, watery;
to liquefy.


Ջրամանիւ

s.

water-wheel.


Ռազմամթեր (ից)

s.

ammunition, military stores.


Ռազմամուտ

adj.

inured to war;
martial.


Ռամ (ից)

s.

cf. Ռամիկ, cf. Րամ.

• «կախարդութիւն» (չունի ԱԲ) Բրս. մրկ. 423. Առաք. պտմ. 503 (գրուած ըռամ). որից ռամտես «գրբաց» Տաթև. հարց. 429. ռամօարեի արուեստ «մի տեսակ կախարդու-թիւն» ԱԲ. ռամզարկութիւն «հողահմայու-թիւն, géomancie» (Նորայր, Բառ. ֆր. 546 բ), որի հետ նոյն է ըռըմբզարկ՝ նոյն նշ. Մաշտ. ջահկ.։ Նո՞յն է արդեօք աւելի հնից Սոկր. 127՝ ռամնական. Քանզի հայհոյիւր որպէս զռամնականսն (յն. τὴν μαϑηματιϰήν) ճգնեալ։

• = Արաբ. [arabic word] raml «աւազով հմայութիւն, géomancie». բուն նշանակում է «աւազ». նոյնից փոխառեալ են նաև վրաց. რამლე րամլե «կախարդական արուեստ», მერამლე մերամլե «կախարդ», թրք. rem «գուշակու-թիւն, կախարդութիւն» և նոր բարբառներով՝ Վն. ռամ, Պլ. ըռէմ։-Աճ.

• , ի հլ. «հասարակ ժողովուրդ. 2. ստորին, ռամկական, գռեհիկ» Գնձ. ժմ. 44. Տաղ. Յայսմ.։

• = Պհլ. *ram «հօտ, մարդոց խումբ. 2. ժո-ղովուրդ», որ թէև չէ աւանդուած, բայց հմմտ. սոգդ. ram «ժողովուրդ», մանիք. պհլ. rm «հօտ, ժողովուրդ» ИАН 1912, 48, ❇ rmii «ժողովուրդ» ИАН 1907, էջ 548, պրս. [arabic word] ram «հօտ, խումբ, երամ մարդոց». հմմտ. նաև երամ և ռամիկ. իմաստի զար-գացումը ճիշտ այնպէս է, ինչպէս արաբ. [arabic word] ra'yat «հօտ. 2. ժողովուրդ»։-Հիւբշ. 233։

• ՆՀԲ նոյն ընդ երամ։ Ուղիղ մեկնեց Lag. Arm. Stud. § 1912։ Մառ, Kавк. культурныи мiръ, էջ 30 յաջորդ ռա-միկ բառի հետ հանում է Արմէն ազգա-նունից, որ կազմուած է -էն յոգնակեր-տով. Արմէնները Հին Հայաստանի նա-խաբնիկներն էին։


Ռամղարկի արուեստ

s.

cabalistic or magical note or writing.


Ռամիկ (մկաց)

adj. s.

vulgar, low, plebeian, popular, common, vile, trivial;
the vulgar, the common people, lower orders;
տգէտ —ն, the ignorant mob.

• , ի-ա հլ. «հասարակ ժողովուրդ. գիւղացի կամ քաղաքացի հասարակ մար-դիկ» ՍԳր. Եւս. քր. «ռամկական, գռեհիկ» Ոսկ. մ. ա. 22 և ես. Վեցօր. 114. Փարպ։ Եղիշ. որից ռամիկսպաս Բուզ. ռամկավար Ոսկ. մտթ. անռամիկ Յհ. կթ. ռամկապետ Եւս. օր. նոր բառեր են ռամկանալ, ռամկա-պետական, ռամկավարական, ռամկացում. ռամկօրէն ևն։

• -Պհլ. *ramīk ձևից. հմմտ. մանիք. պհլ. гambāīk ἐϑνιχός ։ ИАН 1907, 548. տե՛ս ընդարձակ ռամ և երամ։-Հիւբշ. 233։

• ՆՀԲ և Lag. Arm. Stud. § 1912 ռամ բառից։ Հիւնք. հյ. երամ և յն. τρίμη «փողոց, հրապարակ»։ Մառ տե՛ս Ռամ։ Ադոնց, Aрм. въ ənoxy Юст. 436 արա-մայեցոց անունից, որոնք հպատակ ու նուաճուած ժողովուրդ էին։ Բառիս վը-րայ տե՛ս և Մանանդեան, Տեղեկ. հա-մալս. 1, 24։

• ԳՒՌ.-Մկ. ռամիկ, Մշ. ռամիգ։


Ռամիկսպաս

s.

camp-follower.


Ռամկաբարոյ

adj.

coarse, low-mannered, clownish.


Ռամկածին

adj.

low-born.


Ռամկական (ի, աց)

adj.

vulgar, popular, common, trivial.


Ռամկապետ (աց)

s.

democrat.


Ռամկապետաբար

adv.

democratically.


Ռամկապետական (ի, աց)

adj.

democratic.


Ռամկապետութիւն (ութեան)

s.

democracy.


Definitions containing the research ամ : 2635 Results