vn.

to be impudent, shameless, insolent;
to lose all sense of shame, to lay aside decency, to become shameless, to lead a debauched life;
to dare;
լկնիլ աչաց, to look impudently;
cf. Լկնիմ.

ԼԿՏԱՄ կամ ԼԿՏԱՆԱՄ ἁναιδεύομαι, ἁναισχυντέω, ἁσελγαίω impudenter, petulanter et lascive ago. որ եւ ԼԿՏԵՆԱԼ, ԼԿՏԻԼ. Լկտի լինել. լկնել. անամօթիլ. համարձակիլ. շփանալ, խեղեփնալ, բացւիլ.

Ընդէ՞ր եւ զհարսն չյարացուցանիսցես ի կաքաւս, զի եւ նա ընդ նոսին լկտայցէ. (Ոսկ. կող.։)

Կանայք արանց առաջի չիշխեն լկտանալ. (Ոսկ. եբր.։)

Լկտանան, եւ շուայտին համանգամայն կերակրովք. (Մանդ. ՟Թ։)