Your research : 356 Results for ն

Entries' title containing ն : 10000 Results

Անսնունդ

cf. Անսին.


Անսովոր

adj.

unaccustomed;
unusual;
strange, extraordinary, new;
irregular.


Անսուաղ

adj. adv.

adj. adv. hungry, unfed, troubled with hunger;
fasting;
without food;
լինել՝ կալ —, to fast.


Անսուաղանամ, ացայ

vn.

to fast;
to be hungry.


Անսուաղութիւն, ութեան

s.

hunger;
fasting state.


Անսուգ

adj.

without mourning, without affliction.


Անսուտ, ստից

adj.

real, true, certain.


Անսուրբ

adj.

impure, unclean;
unholy, profane.


Անսպառ

adj.

infinite, interminable;
perpetual, durable;
inexhaustible.


Անիշխան

adj.

without a prince, — chief, — governor, in anarchy;
vulgar, plebeian.


Անիշխանութիւն, ութեան

s.

anarchy.


Անիսկ, ից

adj.

not real, false;
accidental.


Անիսոն, ի

s.

anise.

• «մի տեսակ բոյս և նրա սերմը կամ հունդը» Բժշ. Վստկ. 109. ղրուած է ա-նասոյ Բառ. երեմ. յաւել. 565։

• -Յն. ἀνισον. որի ծաղումը անյայտ է. թւում է թէ Ասիայից կամ Եգիպտոսից փոխ առնուած ւենի. հմմտ. արաբ. yansun (տե՛ս Boisacq, էջ 62 և Bailly, էջ 166 գ). յու-նարէնից փոխառեալ են լտ. anisum, ֆրանս. գերմ. anis, իտալ. anice, անգլ. anise, ռուս. анисъ. թրք. քրդ. anisun, վրաց. անիսո։-նի, անիսուլի ևն։-Հիւբշ. 340։

• Ուղիղ մեկնեց նախ ՆՀԲ.

• ԳՒՌ.-Ախց. Կր. Ննխ. Պլ. Ռ. անիսօն, Ակն. անասօն, անասուն, Սեբ. անիսուէօն ևն։


Անիրան

adj.

bodiless, difformed.


Անիրաւ, աց

adj. adv.

unjust, iniquitous, wicked;
injurious, offensive;
perfidious, disloyal;
false, illegitimate;
tyrannical;
—, յանիրաւի, յ—ս, unjustly, iniquitously.


Անիբաւատեաց

adj.

that hates the unjust or the injustice.


Անիրաւացի

adj. adv. adv.

adj. adv. unjust;
unjustly.


Անիրաւեմ, եցի

va.

to offend, to sin against, to wrong, to injure, to abuse, to hurt.


Անիրաւիմ, եցայ

vn.

to be unjust, to be unrighteous;
to sin, to fail in duty.


Անիրաւութիւն, ութեան

s.

injustice, iniquity;
injury, wrong, offence, affront;
trespass;
oppression.


Անիւ, նուոյ, ոց

s.

wheel;
— մեքենայի, — of a machine;
— յեսանի, grindstone;
— խորտկաց, jack;
— տղայոց, gig;
— առաջակողման նաւին, capstern, capstan.

• , ո կամ երբեմն ի-ա հլ. «կառքի ակ, անիւ» ՍԳր. «սեռն, առանցք» Ել. ժդ. 25. «տանջանքի մի գործիք» Բ. մկ. է. 3. «երե-խայի խաղալիք» Ոսկ. յհ. բ. 25. «երկնային մարմինների գունդը» Եզն. Սեբեր. Վեցօր. «ուղտափուշի սերմը» Վրդն. սղ. ձբ. էջ 278. այս բոլորը փոխաբերաբար ձևառած առա-ջին նշանակութիւնից։ Որից անուագայութիւն Դիոն. Երկն. անուաձև Կիւրղ. յես. և թգ. ա-նուաւոր Խոր. միջնանիւ Կոչ. 90. չորեքանիւ Կղկնտ. նոր բառեր են՝ հեծանիւ, հեծանւորդ, երկանիւ, քառանիւ, անուածաղիկ։

• Հիւնք. անուր բառից։-Պատահական նմանութիւն ունին սանս. nābhi, զնդ. nāfa, պրս. nāf, յն. ὄμφαλός, լտ. umbli-cus, լեթթ. naba, հպրուս. nabis, անգ-լոսքս. nafu, հիսլ. nef, հբգ. naba, հիռլ. imbbiu, գերմ. nabe, որոնք նշանակում են «պորտ կամ անուի սեռ»։ Այս ամբողջ խումբը պատկանում է մի նախաձևև. ո-րի ժառանգորդը կորել է հայերէնում (տե՛ս Walde 849)։ Մառ, Cpeд. движ. էջ 35 ափխազ. abarbal և վրաց. ბორბალი բորբալի հոմանիշների հետ։

• ԳՒՌ.-Մշ. անիվ. ուրիշ տեղ չկայ բառս. գործածւում է ակ կամ թրք. թէքէռ, թէքէո-լէք ևն։


Անլեղու

adj.

without a tongue, dumb.


Անլիութիւն, ութեան

s.

imperfection, fault;
— հասակի՝ խմխց, youth.


Անլիր

adj.

incomplete, imperfect.


Անլլուկ

adj.

free from vexation, tranquil.


Անլծակից

adj.

disjoined, separate;
that cannot be united;
virgin.


Անլծորդ

cf. Անլծակից.


Անլոյծ, լուծի, ից

adj.

indissoluble;
insoluble.


Անլոյս, լուսի, ից

adj.

dark, obscure.


Անլու, ի, աց

adj.

disobedient.


Անլուայ

adj.

unwashed, impure.


Անլուաց

cf. Անլուայ.


Անլուծական, ի, աց

adj.

indissoluble, incorruptible;
insoluble, not to be decomposed;
that cannot be deciphered


Անլուծանելի, լւոյ, լեաց

adj.

cf. Անլուծական.


Անլուծիչ

adj.

indissoluble, incorruptible.


Անլուութիւն, ութեան

s.

cf. Անլսողութիւն.


Անլուսին

adj.

moonless, dark.


Անլուր

adj.

unheard of, new, extraordinary;
deaf;
disobedient;
without news, — tidings.


Անլռաբար

adj. adv.

that never ceases to speak;
incessant;
incessantly.


Անլռական

cf. Անլռաբար.


Անլռելի, լւոյ, լեաց

cf. Անլռաբար.


Անլսող

adj.

deaf;
disobedient.


Անլսողութիւն, ութեան

s.

disobedience.


Անլսուրդ

cf. Անլսող.


Անխաբ

adj.

infallible;
sure.


Անխախուտ

adj.

firm, unshakeable;
indissoluble, incorruptible;
inviolable.


Անխախտ

adj.

cf. Անխախուտ.


Անխախտական, ի, աց

adj.

cf. Անխախուտ.


Անխախտելի, լւոյ, լեաց

adj.

cf. Անխախուտ.


Անխակ

adj.

ripe.


Definitions containing the research ն : 4985 Results