Your research : 1502 Results for ըստ որում

Ման, ի

s.

spinning;
circular motion, turn, revolution;
— առնուլ, — գալ, to turn, to move round;
to take a walk;
պտղոց —, bloom on fruit;
cf. Մանանայ;
mina (measure).


Տրմէս, մեսաց

s.

triens, trimessis.


Սիմէս

s.

half-piaster.


Սիւնհոդոս, աց

s.

synod.


Տիտղոս, աց

s.

title.


Հապալաս, ի

s.

cf. Պտուղ մրտենւոյ.


Ուղի, ղւոյ

s.

road, way, route, journey;
passage;
յ— արկանել, to send on a voyage, to start a person on a journey;
յ— անկանել, ուղւոյ լինել, to set out, to start, to leave, to depart, to go away.

• = Բնիկ հայ բառ՝ հնխ. ul-արմատից. սրա հետ հմմտ. յն. ἀυλός «երկարաձև փոս անցք, սրինգ, խողովակ», ἕ́ναυλος «գետի ան-կողին», αὸλών «կիրճ, հովիտ, փոս, նեղուց, ջրանցք», հսլ. ulica, ռուս. улипa. չեխ. ulioα «փողոց, նրբանցք», հսլ. uliji, ռուս. улeй, չեխ. նl, լիթ. aulys, avilys, լեթթ. aulis, aule, avele «մեղուի փեթակ» (այսպէս կոչ-ուած, ըստ որում փեթակը նախապէս ծա-ռերի խոռոչումն էր, ինչպէս ցոյց են տալիս նաև ռուլգար. ulei «սնամէջ կոճղ ծառի, որ գործածւում է իբր ջաղացքի նաւ, կամ իբր փեթակ», սլով. նlj «սնամէջ ծառ, փեթակ»). լիթ. aūlas, հպրուս. aulinis «կօշկի վիզ», aulis «ոտքի ոլոք», նորվ. aul, aule, jol «angelica silvestris բոյսը», հհիւս. -joli «սպիտակ եղիճի (angelica archangelica) ցօղունը» (այս երկու բոյսերը Նորվեգիայում կոչւում են նաև slke, որի բուն նշանակու-թիւնն է «եղէգ»), լեթթ. ula, ulá «անուի ա-կանոց, այսինքն անուի մէջտեղի ծակը, որից առանցքն է անցնում», լատ. (շրջմամբ) al-vus «խոռոչ, փոր», alveus «խոռոչ, փոս, գուշ, փեթակ, գետի անկողինը» (Pokorny 1, 25, Walde 30, Boisacq 101, Ernout-Meil-let 38. Trautmann 18)։ Այս ձևերը ենթա-դրում են հնխ. aulos գոյականը, որի ար-մատն է eul-, oul-, ul-. վերջինը՝ որ նոյնի ստորին ձայնդարձն է, գտնում ենք յատ-կապէս հյ. ուղի և լեթթ. ula, ulá ձևերի մէջ։ Տե՛ս նաև Օղ։


*Սապոն, ի

s.

soap;
cf. Օճառ.

• -Յն. σάπων, σαπώνιον «օճառ» բառից, որ փոխառեալ է լտ. sapo, saponis ձևից, իսկ սա էլ գերմանականից։ Գերմանական ձևերն ևն հբգ. seifa, seiffa, seipfa, մբգ. sēpe, seife, գերմ. Seife, հոլլ. zeep, անգսք. sā̄pe, հհիւս. sāpa, անգլ. soap, բոլորն էլ «օճառ», որոնցից ենթադրւում է գոթ. *saipjō։ Ըստ որում հբգ. seifa և անգսք. sāp նշանակում են նաև «ծառից վազած խէժ», ուստի վերի բառերը կցւում ևն մբգ. sīfen, հոլլ. siǰpelen, անգսք. sīpan, շվեդ. sipa, դան. sibe «ծորել. կաթկթելով հոսել», նորվ. sīpa «լաց լինել». ինչպէս և սերբ. sipiti «շաղել, բարակ ան-ձըրևել», յն. τρῦγ-οιπος «գինի քամելու պար-զուտ» (կազմուած τρῦς τρυγός «նոր գինի»+ οἰռος «մաղ»= հբգ. sib, հոլլ. zeef, անգսք. sife, գերմ. sieb «մաղ» բառերից) ձևերին և բոլորը միասին հանւում են հնխ. seip-«ձու-լել, կաթկթել, ծորիլ, հոսիլ» արմատից (Po-korny 2, 467, Boisacq 987)։ Նախապէս ոճառը Հռովմայեցոց ծանօթ չէր. նրա գիւտը վերագրւում է Գերմանացոց. առաջին ան-գամ Պլինիոս (+79) յիշում է säpo ձևով և «մազերի օծանելիք» նշանակութեամբ, որ գտել են Գալլիացիք. պատրաստում էին ճարպից և մոխրից. Գերմանացիք, թէ՛ այր և թէ կին, նրանով օծանում էին իրենց մա-ռերը. (Gallorum hoc inventum rutilandis capillis, fit ex sebo et cinere.. apud Ger-manos majore in usu viris quam feminis)։ Գեոմանականից օճառը տարածուեց ամէն կողմ. յոյն հեղինակ Aretaeus յիշում է այն 3. Ք. 180 թուին (Sophocles 978), Դ դարից սոմոռաևան է դառնում Լատինների մօտ (Kluge 449) և նիւթի հետ բառն էլ տարած-ւում է ամէն կողմ. այսպէս իտալ. sapone, ֆրանս. savon, սպան. jabon, նյն. σαποῦνt, ֆինն. suopa, saippua, saippio, վոգուլ. so-nən, հունգ. szappan, հսլ. sapun, ռում. su-pon, ալբան. sapun, արաբ. թրք. [arabic word] sabūn, թթր. sabən, քրդ. sabun ևն։-Աճ.


Գռզի, զւոյ

s. bot.

s. bot. scorzonera (vipers grass).


Կռզի

s. bot.

s. bot. cf. Գռզի.


Սիկղ, սկեղաց

s.

shekel.


Արուսեակ, սեկի

s.

Venus, Lucifer;
devil.


Բազպան, աց

s.

sacerdotal maniple;
bracelet.


Բակլայ, ից

s.

bean;
lupine.


Խունճ

s. mus.

s. mus. an Armenian note.


Կնձնի, ձնւոյ

s.

elm;
—ք, — plantation, grove of elms.


Մամաց, ի

s.

chyle;
փոխարկումն ի —, chylifaction, chylosis.


Փագրոս, ի, աց

s. zool.

s. zool. phagrus or pagrus, sea-bream.


Փաղարիկ

cf. Փաղ.


Լիրբ, լրբից

adj.

impudent, insolent, impertinent, brazenfaced, bold;
immodest, indecent, shameless;
cynic.


Գրտակ, աց

s.

small loaf, roll.


Չոր, ոց

adj.

dry;
dried, arid, parched, dead;
— հաց, dry bread;
— ճաշակել, to fast on lenten diet.


Բզրուկ

s. bot.

s. bot. myosotis, mouse-ear, forget-me-not.


Թութակ, աց

s.

parrot;
էգ —, female -;
փոքրիկ —, paroquet;
— խօսի, the parrot talks.


Զուիրակ, աց

s. bot.

s. bot. origanum, wild marjoram.


Թասու, աց

s.

farthing.


Դղորդ

s.

shivering, shudder, horrour.


Ագատ, ի

adj.

bob-tailed;
docked, tailless.


Կորդիւն

s. bot.

s. bot. savory.


Մուղ

adj.

tamed, tractable;
երիվար —, broken in or trained horse.


Նիհար, աց

adj.

thin, lean, meagre, gaunt, spare, skinny, scraggy.


Սինկղ, կեղաց

s.

Cerberus.


Տած, ից

s.

care, heed, charge.


Քարտուղար, աց

s.

secretary;
chancellor.


Կասիա, այի

cf. Կասի.


Փանդուրակ, այ

s.

son of a carpenter.


Ժոխ

s. bot.

s. bot. raspberry.


Քուռաթ

cf. Քուռութ.


Բարաշխ

adj.

hard;
soft.


Խում

s. mus.

drinking, eating;
tin drinking pot;
an Armenian note.


Խոզակ, աց

s.

fruit of cypress, plane-tree;
— շերամոյ, cocoon.


Թնջուկ

s. bot.

s. bot. boletus, laseras, the most beautiful of mushrooms.


Կոնդակ, աց

s.

brief, bull, decree.


Կուրան, ի

s.

the Koran.


Սոս, ից

s.

sossus, space of sixty years.


Չուխայ, ի

s.

cloth, woollen cloth, wool-stuffs.


Մնաս, ի, ից, ու, ուց

s.

mina (weight and money);
pound;
mark.


Մշակ, ի, աց

s.

husbandman, farmer, tiller, cultivator;
man-servant, domestic, servant.


Հուհայ

s. mus.

s. mus. an Armenian note.


Ձաւար, ի

s.

wheat-meal;
— գարի, pearl barley.