Your research : 356 Results for ն

Entries' title containing ն : 10000 Results

Անարդակ

cf. Անարդ.


Անարդար, ոց

adj.

unjust, partial.


Անարդարութիւն, ութեան

s.

unjustness, iniquity.


Անարդիւն

adj.

unproductive, fruitless, useless;
worthless.


Անարդութիւն, ութեան

s.

deformity.


Անարեւ

adj.

without sun, dark, cloudy.


Անարժան, ի, ից, աց

adj.

unworthy, unfit, improper;
condemnable, blamable, illegal, dishonest;
— համարել, to disdain.


Անարժանաբար

adv.

unworthily.


Անարժանապէս

adv.

cf. Անարժանաբար.


Անարժանաւոր

adj.

unworthy.


Անարժանի

adv.

cf. Անարժան;
յ—, unworthily.


Անարժանութիւն, ութեան

s.

unworthiness.


Անարի, րւոյ, րեաց

adj.

weak, feeble, unmanly, timid, pusillanimous, cowardly;
gigantic, enormous, monstrous.

• (-րւոյ, եաց) «չափազանց մեծ, անհեթեթ, անճոռնի, վիթխարի» Եզն. Բուզ. Վեցօր.

• -Նոյն է անարի «Արեաց ազգից դուրս, ոչ-արիական» բառի հետ և փոխառեալ է իրա-նականից. հմմտ. զնդ. anairya-, սանս. ana-гva-ահլ. anēr «ոչ-արիական, օտար»։ Ազ-գերը սովորութիւն ունին իրենցից դուրս գըտ-նուած ազգերին «վայրենի, բարբարոս, այ-լանդակ» համարելու և նրանց անունը այս նշանակութեամբ կամ ուրիշ վատ իմաստով իբր ածական գործածելու. հմմտ. հպյերէնում խուժիկ, խուժան, խուժադուժ, խաղտաւուր. խաղտալեգու, գաւառականներում *ուրդ թուրք, զազա, լազ, բոշա, յունարէն՝ բարբա-րոս, վրացերէն՝ քուրդի «գող», ղ'ազախի «ա-ւազակ» ևն։ Ըստ այսմ վերի ոսկեդարեան անարի «անճոռնի, անհեթեթ» բառը պէտք չէ շփոթել. յետոսկեդարեան անարի «տկար, երկչոտ» բառի հետ, որ արի «քաջ» բառի բա-ցասականն է։ Առաջինը յատուկ անունից է, երկրորդը՝ հասարակ անուն։

ՆՀԲ լծ. թրք. իրի, հա՛մ իրի «խոշոր»։ Տէրվ. Altarm. 85 անարի «հսկայ» և ա-նարի «երկչոտ» բառերը նոյն համարե-լով՝ դնում է զնդ. anarya, ինչպէս որ արի «քաջ» = զնդ. airya, որով երեք բա-ռերն էլ հաւասարապէս Արեաց անունից ծագած են լինում։ Հիւբշ. 25-26 թէև Անարի ազգի անունը զնդ. anairya-ձևին է կցում, բայց սխալուելով ՆՀԲ-ից, ա-նարի «երկչոտ» և անարի «վիթխարի» բառերը հայերէն այր բառից ծագած է համարում անխտիր։


Անարիագոյն

adj.

more or very feeble, very weak, very timid.


Անարիական, ի, աց

adj.

timorous, fearful;
cowardly.


Անարիութիւն, ութեան

s.

timidity, pusillanimity, tearfulness, cowardice;
gigantic size.


Անարիւն, րեան, րեանց

adj.

that has no blood, bloodless;
that does not bleed.


Անարծաթ, աց, ից

adj.

moneyless, poor;
gratuitous, gratis.


Անարծաթասէր

adj.

that does not love money, generous, liberal.


Անարծարծելի, լւոյ, լեաց

adj.

that cannot be revived, or rekindled, not renewable, extinct.


Անարմատ

adj.

without roots, rooted


Անարուեստ, ից

adj.

of no trade, or profession;
artless;
guileless;
immaterial, simple, natural;
rough, rude.


Անարուեստութիւն, ութեան

s.

simplicity;
rudeness.


Անարութիւն, ութեան

s.

cf. Անարիութիւն.


Անարտաբերելի, լւոյ, լեաց

adj.

that cannot be pronounced distinctly, difficult to articulate.


Անարօր

adj.

uncultivated, waste;
intact, chaste.


Անարօրադիր

adj.

cf. Անարօր.


Անաւագ, աց

adj.

feeble, poor, low, humble, petty;
minor.


Անաւագեմ, եցի

va.

to weaken, to humble, to abase.


Անաւագութիւն, ութեան

s.

weakness, debility, lowness, inconsiderableness.


Անաւարտ

adj.

infinite, interminable, endless, continual, perpetual;
not finished.


Անբաժ

adj.

without portion, destitute, unprovided for;
indivisible, inseparable.


Անբաժան

adj.

undivided, inseparable.


Անբաժանելի, լւոյ

adj.

cf. Անբաժան.


Անբաժանաբար

adv.

indivisibly.


Անբաժանութիւն, ութեան

s.

indivisibility.


Անբաժին

cf. Անբաժ.


Անբախտ

adj.

unfortunate, unhappy.


Անբախտելի

cf. Անբախտ.


Անբախտութիւն, ութեան

s.

unhappiness, misfortune, adversity.


Անբաղադրելի, լւոյ, լեաց

adj.

simple, uncompounded.


Անբաղայ

adj. adv.

irreproachable, irreprehensible;
frank, sincere;
irreproachably;
frankly, openly.


Անբաղդատ

adj.

incomparable, matchless;
incongruous, disproportionate.


Անբամբաս

adj.

that does not calumniate, that does not detract;
irreproachable, irreprehensible.


Անբան, ից

adj. s.

adj. s. irrational;
dumb;
animal;
blockhead.


Անբանս

adv.

stupidly, irrationally, like a dumb animal.


Անբանաբար

adv.

cf. Անբանս.


Անբանական, ի, աց

adj.

like a dumb animal, stupid;
irrational.


Անբամագոյն

adj.

very stupid, more irrational or brutal.


Անբանանամ, ացայ

va.

to brutify.


Definitions containing the research ն : 4985 Results