Your research : 356 Results for ն

Entries' title containing ն : 10000 Results

Անուսումնութիւն, ութեան

s.

cf. Անուսութիւն.


Անուստեք

cf. Անուրեք.


Անուտելի, լւոյ, լեաց

adj.

uneatable, unfit for food.


Անուր, անրոց

s.

iron collar (of a pillory);
collar;
ring.

• , ո հլ. «օղակ» ՍԳը. որեռ անրա-պատ, անրափակեալ «անուրով պատած՝ փակած» Բենիկ. ծանրանուր Տօնակ. ան-րակ «վզի առաջի օղականման ոսկորները» Յոբ. լա. 22 (գրուած նաև անդրակ, ուր նր>նդր ձայնափոխութեան համար հմմա ծանր> ծանդը, մանը>մանդը ևն), կազ-մուած թարգմանաբար յն. ϰλείς բառից. որ նշանակում է «նիգ, սողնակ, կեռ, ձար-մանդ, վզի անրակ»։

• Ինճիճեան, Եղան. Բիւզ. 1820, էջ 211 ան բացասականով ո՛ւր բառից, «քան-զի անուրն գոլով պարունակաձև բոլո-րեալ, անուր ասի, իբր զի չիք նշանա-կել ի նմա, թէ ո՛ւր է սկիզբն նորա և ո՛ւր աւարտ նորա»։ Տէրվ. Altarm. 84 զնդ. agra, յն. ἀγχω «խեղդել», իբր նախահայ *անգուր ձևից։ Հիւնք. լտ. anulus։ Bugge KZ 32, 3 լտ. anus, anulus (annulus) «օղակ» և հիռլ. ainne, յետնաբար fāinne. բայց այս համեմատութիւնը ուղիղ չէ, որովհետև լտ. anus բառի նախնականն է ane-no-ըստ Walde 49։ Petersson KZ 47, 285-6 մերժելով Bugge-ի մեկնութիւ-նը դնում է հնխ. snū-ro-«կապ» ձևից, որ ծագում է հնխ. snēu-«թել ոլորել» արմատից, որի ժառանգները տե՛ս նոյն-արմատ նեարդ բառի տակ։ Մերժում է Pokorny 2, 696, ըստ որում «օղակ» և «կապ» տարբեր գաղափարներ են։ Պատահական նմանութիւն ունին ա-րաբ. պրս. քրդ. [arabic word] nir, ասոր. ❇ nirā «եզան ւուծ»։


Անուրեք

adj.

not confined to one place, unbounded, infinite;
houseless, homeless.


Անուրջք, նրջոց, ից

s. pl.

s. pl. dream, vision, revery.


Անոք

adj.

destitute, abandoned by all, helpless.


Անչար

adj.

not vicious, harmless, void of malice.


Անչարութիւն, ութեան

s.

ingenuousness, goodness, simplicity of character.


Անչարչար

adj.

impassible.


Անչարչարելի, լւոյ, լեաց

cf. Անչարչար.


Անչարչարութիւն, ութեան

s.

impassibility.


Անչափ, ից

adj. adv.

immense, infinite;
extreme, excessive, enormous, immoderate, superfluous, superabundant;
intemperate, disordinate;
dreadful, violent, grievous;
յանչափս, cf. Յանչափս.


Անչափագիր

cf. Անպարագիր.


Անչափակցութիւն, ութեան

s.

want of symetry, disproportion.


Անչափահաս, ից

adj.

not adult, not arrived at puberty.


Անչափութիւն, ութեան

s.

immensity;
enormity;
superfluity, superabundance, exuberance;
immoderation, intemperance.


Անպախարակելի, լւոյ, լեաց

adj.

irreproachable.


Անպակաս

adj. adv.

faultless, perfect, accomplished, complete;
unfailing;
indefectible, inexhaustible;
perfectly;
without fail;
incessantly.


Անպակասելի, լւոյ, լեաց

cf. Անպակաս.


Անպակասելութիւն, ութեան

s.

indefectibility, continuance.


Անպահակիմ, եցայ

vn.

to be irresolute, to hesitate, to delay;
cf. Ըմպահկեմ.


Անպահակ

adj.

without a guardian or guard.


Անպահապան

cf. Անպահակ.


Անպահեստ

adj.

not preserved.


Անպահպանաբար

adv.

negligently, without observation.


Անպահպանապէս

adv.

cf. Անպահպանաբար.


Անպահպանութիւն, ութեան

s.

want of observation, negligence, infringement, infraction.


Անպաճոյճ, ճուճից

adj.

unadorned, simple, plain, unpolished.


Անպաճուճաբար

adv.

without ornament, simply, plainly.


Անպայման

adj. adv.

unlimited, immense;
without condition.


Անպատասխանի

adj.

without answer;
— առնել, to confound.


Անպատեհ, ից

adj.

unbecoming, improper, unsuitable, unfit, absurd, unseemly.


Անպատեհութիւն, ութեան

s.

absurdity, unsuitableness, incongruity, impropriety.


Անպատերազմասէր

adj.

that loves not war, peaceable.


Անպատժեմ, եցի

vn.

to remove punishment, not to punish.


Անպատժիժ

adj. adv.

unpunished;
with impunity.


Անպատժութիւն, ութեան

s.

impunity.


Անպատիր

adj.

not deceitful, sincere;
that cannot be deceived.


Անպատիւ, տուաց, ից, ոց

adj. adv.

dishonoured, dishonourable, abject, base, vile;
dishonourably, vilely;
— դրամ, false money.


Անպատկան

cf. Անպատեհ.


Անպատկանաւոր

cf. Անպատեհ.


Անպատկառ, ից

adj. adv.

impudent, disrespectful, irreverent, immodest, shameless;
impudently, without shame, irreverently, disrespectfully.


Անպատկառութիւն, ութեան

s.

effrontery, impudence, shamelessness;
irreverence, disrespect.


Անպատկեր

adj.

without image.


Անպատճառ

adj. adv.

without cause, — principle, causeless;
without reason or motive;
absolutely, peremptorily.


Անպատմելի, լւոյ, լեաց

cf. Անպատում.


Անպատշաճ

cf. Անպատեհ.


Անպատշաճութիւն, ութեան

s.

cf. Անպատեհութիւն.


Անպատուադիր

adj.

disrespectful.


Definitions containing the research ն : 4985 Results